Po celou dobu se soustřeďujeme na původní cíl, a tím je zkvalitňování péče o děti, kterým je poskytována náhradní výchova. Snažíme se o to různými prostředky, ať je to podílem při tvorbě zákonných a podzákonných norem, či úsilím o vyšší finanční prostředky. Vždy jde ale v konečné fázi o to, aby výchova a vzdělávání nám svěřených dětí měla stále lepší úroveň.

Na minulé valné hromadě bylo do Rady asociace zvoleno 37 členů. Jednání rady se uskutečňovala 6 x v roce a přítomno bylo 18 - 25 členů rady. Z každého jednání rady byly prováděny zápisy, které jste prostřednictvím příslušných diagnostických ústavů dostávali, takže sami víte, kteří členové z vašich regionů a jakým dílem v radě pracovali. Dobře víte, co a kdy rada projednávala a s jakým výsledkem. A nebyli to jen členové rady, ale i jiní členové asociace, kteří se jednání rady zúčastňovali a významným způsobem se podíleli na společné práci. Chceme tím připomenout, že jednání rady je každému členu kdykoliv přístupné a může tam vyjádřit své vlastní názory a postoje k řešené problematice a podávat vlastní náměty. Věříme, že tomu tak bude i v následujícím období.

Na každé VH byl vyzdvižen nějaký výrazný úspěch, který se asociaci podařilo v předcházejícím období dosáhnout a každé období mezi valnými hromadami jsme něčím významným charakterizovali.

Bez nostalgie, ale především pro povzbuzení připomeneme tvorbu normativů, rozdělení 10 milionů na nákup a rekonstrukce námi užívaných objektů, novelu zákona o předškolních a školských zařízeních, profilaci jednotlivých zařízení, územní spádovost zařízení, zákon o výkonu ústavní výchovy …, jeho novelizace a navazující vyhlášky.
Mnohé se podařilo, v mnohém jsme zůstali v půli cesty, ale mnohé se také nepodařilo.

Domníváme se, že již nastal čas, aby bylo celé období posledních dvaceti let v náhradní výchově zhodnoceno historiky. Jsme přesvědčeni, že ve výchově a péči o nám svěřené děti došlo k výraznému kvalitativnímu posunu vpřed a to především naplňováním zákona 109/2002 Sb. o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a preventivně výchovné péče ve školských zařízeních, který se nám podařilo společně s MŠMT prosadit. Předpokládáme, že v diskusi na toto téma vyslechneme příspěvek.

Období před minulou VH bylo charakterizováno právě výraznými změnami způsobenými dopady citovaného zákona. Významně se snížil počet dětí v rodinných a výchovných skupinách a celkově i v zařízeních. Došlo k prohloubení humanizace péče a začal se ještě více uplatňovat tolik potřebný individuální přístup ve výchově. V oblasti vybavenosti došlo k výraznému zkvalitnění životních podmínek svěřených dětí. Důraz byl a je kladen na integraci dětí do běžného života mimo zařízení. Díky zákonu došlo k architektonickým úpravám ve většině výchovných zařízení. Když si uvědomíme, že šlo o investice ve výši několika miliard, které vložil stát a kraje, můžeme hovořit téměř o zázraku.

Jak charakterizovat minulé období od března 2006 do ledna 2010? Od minulé valné hromady k dnešní? Co se podařilo a co se nepodařilo?

Přes nestabilitu vlády v současném volebním období, (MŠMT má od roku 2006 v pořadí již 5. ministra), došlo k vyústění dlouholetých diskusí o transformaci péče o ohrožené děti do podoby vládou schváleného „Národního akčního plánu k transformaci a sjednocení péče o ohrožené děti na období 2009 – 20011“ (dále NAP). Na základě tohoto dokumentu připravilo MŠMT „Rámcovou koncepci MŠMT ČR v oblasti transformace systému náhradní výchovné péče o ohrožené děti ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy nebo ochranné výchovy a pro preventivně výchovnou péči“.

Schválení NAP předcházely dlouhé diskuse a jednání od převedení školských zařízení pro výkon ústavní výchovy pod gesci MPSV, sloučení systému až do dnešní podoby. Pro děti v zařízeních i pro systém péče je dobré, že nezvítězil primárně populisticko politický záměr, podporovaný řadou neziskových organizací a ne dobře informovaných politiků nad záměrem odborným. Alespoň v těch zásadních systémových změnách, čímž především míníme převod našich zařízení pod MPSV a nahrazení institucionální péče péčí pěstounskou a jinou. Dlouhodobě tvrdíme, že všechny formy náhradní péče mají v systému nenahraditelnou roli.
I když jsme měli přislíbeno od tehdejší ministryně školství Mgr. Dany Kuchtové a ministra práce a sociálních věcí RNDr. Petra Nečase účast v pracovních skupinách při tvorbě těchto materiálů, ke spolupráci jsme pozváni nebyli (původním záměrem MPSV, jako garanta změn, byla pouze odborná analýza stavu, včetně mezinárodního srovnání).

Jsme přesvědčeni, že větší zastoupení odborníků z praxe a odborná diskuse poněkud absentovala. Pro nastávající období bychom si přáli, aby v pracovních skupinách bylo více odborně kompetentních zástupců z našich zařízení a to bez ohledu na aktuální politickou situaci na jednotlivých ministerstvech. Jedině odbornou diskusí, ne zájmově složenými skupinami, můžeme pokročit dále. O možné spolupráci na úkolech vyplývajících z NAP a rámcové koncepce MŠMT jsme jednali 21. 1. 2010 s náměstkyní ministryně MŠMT Mgr. Klárou Laurenčíkovou a ředitelkou odboru MŠMT PhDr. Pavlu Doležalovou, která se ve svém příspěvku k možné spolupráci také vyjádří.

Další charakteristikou uplynulého období je mediální obraz stavu náhradní výchovy, potažmo našich zařízení. Ten nebyl, není a možná ani nebude naší veřejností obecně pozitivně vnímaný. Myslíme, že neexistuje žádné zařízení, které by nenavštívila nějaká významná osobnost našeho veřejného života a nebyla překvapena o jaké děti se staráme, na jaké úrovni a neděkovala nám za nelehkou práci. V médiích se o tom nikdo nedoví, o to víc však laickou, a bohužel i někdy odbornou veřejnost, upoutávají informace, jak je to v zařízeních pro výkon ÚV nebo OV špatné.

Velmi dobře v tomto smyslu zapracovalo za naší vydatné pomoci ministerstvo vnitra a tehdejší vedení MŠMT ve zprávě „Analýza efektivity fungování systému péče o ohrožené děti vyplývajících z průzkumu osudů dětí, které v letech 1995 – 2004 opustily institucionální péči“ v materiálu „Hodnocení systému o ohrožené děti“. Na této analýze jsme se bohužel významně podíleli sběrem dat, ale finální interpretaci zpracovalo Ministerstvo vnitra bez spolupráce s kvalifikovanými odborníky. V listopadu 2009 mělo být vládou schváleno v pořadí již páté hodnocení systému o ohrožené děti. Vláda schválení odložila do 30. března 2010. Protože se vládní úkoly z předcházejících tří hodnocení (vždy po dvou letech) neplnily, bylo čtvrté doplněno „Analýzou“, jako memento pro úkolovaná ministerstva. Na březnové hodnocení se všichni těšíme. Přestože jsme na různých úrovních žádali o zveřejnění oprav (chyby nastaly nesmyslnými údaji z policejního prezidia), nikdo z kompetentních úředníků nenašel potřebnou odvahu.

Pro zlepšení mediálního obrazu stavu náhradní výchovy a možnost získávat pravdivé informace týkající se všech oblastí práce s ohroženými dětmi, se rada rozhodla podporovat činnost webových stránek anv.cz (aspekty náhradní výchovy) jednak účastí tří našich zástupců v redakční radě a také finančním příspěvkem za práci hlavního redaktora. Na podobě i obsahu se může podílet každý z nás. Jste na nich všichni vítáni !

Poslední charakteristiku hodnoceného období můžeme nazvat „hledání vlastní identity“. Asociace v počátcích své existence byla iniciátorem, tahounem, ale i kritikem některých změn v naší problematice. Pro Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy byla standardním připomínkovým a konzultačním místem. Současný stav, kdy tomu tak není, určitě nepřináší nikomu ze zúčastněných dlouhodobý prospěch. Důvodů, proč tomu tak je, se najde celá řada. Důvodů, aby asociace zůstala iniciátorem, tahounem i kritikem i nadále, se najde také hodně. Je však navýsost nutné zaměřit úsilí také jiným směrem a jiným stylem.

Z loňského dotazníku našim zařízením na zaměření další činnosti asociace se nejčastěji vyskytoval požadavek na spolupráci s MŠMT a vzdělávání našich pracovníků. Myslíme si, že tyto požadavky jsou skutečně oprávněné a pro příští radu splnitelné. Navíc mají oporu ve stávajících stanovách asociace i koncepčních záměrech ministerstva. Důraz na vzdělávání, výměnu zkušeností a stáže, je vzhledem ke složitosti případů svěřených dětí přinejmenším potřebný, není-li nevyhnutelný.
V této souvislosti děkujeme odboru prevence, speciálních škol a institucionální výchovy MŠMT, že i nadále podporuje v programech celoživotního vzdělávání sebezkušenostní komunitní výcviky odborných pracovníků pořádané Pedagogickou fakultou UK a Institutem pedagogicko psychologického poradenství. Oceňujme také podporu při zavádění supervize do našich zařízení. Věříme, že tak tomu bude i v budoucnu.

Valná hromada bude požádána o schválení změn ve stanovách, které by měly vést k její větší akceschopnosti.

Na valné hromadě (kromě jiných) přislíbila příspěvek ředitelka odboru MŠMT PhDr. Pavla Doležalová, Doc. Jan Kožnar CSc, PhDr. Albín Škoviera, PhDr. Pavel Bryndák PhD., který pohovoří o zkušenostech z transformace na Slovensku, PhDr. Kazimír Večerka CSc z Institutu pro kriminologii a sociální patologii a další.

Na závěr dovolte, abychom poděkovali všem aktivním členům asociace za jejich obětavou práci, nově zvoleným členům rady úspěšný start, ale i cíl, v plnění přijatého usnesení valné hromady. Všem přejeme do příští valné hromady pevné zdraví a hodně pedagogického optimismu.

V Praze 19. ledna 2010
Za Radu asociace náhradní výchovy Jaroslav Dvořák, předseda